Zdravím vás, všechny známé i neznámé. Jsem tu zas s dalším pokračováním mého anglického dobrodružství. V tomto dílu bych chtěl přibližně popsat pár ze svých prvních dojmů z této nádherné krajiny.
Člověk by si mohl myslet, že těch pár stovek kilometrů (místní hantýrkou řečeno mílí) není dostatečná vzdálenost na to, aby se nějak výrazněji projevili sociální, kulturní nebo jakékoliv jiné rozdíly. Opak je pravdou...
První věcí, které si našinec nemůže nevšimnout, jsou auta s volantem na druhé straně :-) :D Ani po týdnu jsem si na to nezvykl a při přecházení silnice si nikdy nejsem zcela jist, odkud se vyřítí důchodce v Mini Cooperu :D Tak třeba včera, když jsem jel do práce poprvé na kole. Vyjedu viď, šinu si to patnáctkou po Nixxon Street, mine mě pár aut, říkám si tak pro sebe, co ty angláni tak čumí po ránu ... a pak mi to docvaklo, vole jedeš v pravo!
Co se týče angličanů samotných, jsou to milí, lehce rezervovaní lidé, téměř vždy ochotní Vám s úsměvem poradit či pomoci. Tak třeba v práci. Ikdyž moc nerozumím a první dny docela "lingvič barikejd" vždy s klidem, pomalu vysvětlili co po mě chtějí. A když stejně nevím, mávnou jen rukou se slovy: nevermind ;-) Jen je pro ně královna větší "hýrou" než Banksy... S tím nemohu souhlasit ;-)
Včera například přišel soused s lahví vína a s omluvou, že je prý moc hlučný :-
) Nikdo znás to ovšem nezaregistroval.
Při své první návštěvě místního nákupního centra, jsem byl velmi překvapen velkým , opravdu velkým výběrem kvalitních potravin a všemožného zboží. Hlavně ovoce a zelenina se s tím, co lze koupit v čechách, nedá absolutně srovnat. Chodil jsem po obchodě asi třičtvrtě hodiny a nakonec jsem odešel s třemi jablky a banánem... zkrátka jsem nevěděl, co bych si koupil dřív .-) V nabídce nechybí dokonce ani ledové kostky - obyč led za £1 ... Ale tofu tu bohužel mají jen natural, aspoň něco, toť asi jediná výtka.
Pár dní po mém příchodu, se ve městě konal Delamore Street Festival. Něco jako u nás pouť. Nedalo mi to, tak jsem to šel omrknout. Bylo tam docela živo. Atrakce, stánky, zmrzlina, ječící děti... No zkrátka nic pro mě .-)
Hlavně si vem deštník, už nevim kdo to byl, dárce rady k nezaplacení.. Počasí je tu opravdu rozmanité, hustý déšť a silný vítr, vystřídá slunce a letní teplý vánek během několika desítek minut.. Ovšem za čtrnáct dní pobytu zde, jsem nepotkal snad jediného domorodce z deštníkem, ani za opravdu velkého deště. Jsou zvyklí, asi .-)
Přidávám pár fotek. Třeba první penny co jsem našel hned první den (kdo zná My z Kačerova tak ví co), náš sharehouse a třeba i kostel metodistů - svatého Ondřeje .-)
See you later .-)
Žádné komentáře:
Okomentovat